Psi, canisterapie a věci kolem

Jsem pejskař, miluju psy a mám psa. Nepovažuji se za znalce psů, prostě dělám jen to, co se od majitele psa – pejskaře očekává a tzv. canisterapii. Dokonce jsem si pořídila i „bojové plemeno – fenku stafordšírského bulteriéra a i s ní dělám canisterapii tj. terapii pomocí psa v ústavech, stacionářích, LDNkách, domovech důchodců atd. Svého psa znám, vím co od něj mohu čekat, co má rád, co nemá rád a čemu se mám vyhnout. To jen pro začátek, protože psy mám opravdu ráda. Udivuje mě ale stále častěji chování lidí, kteří si pořídí psa, protože jim něco chybí a neuvědomí si, že se psem přijdou i povinnosti a to základní – venčení, sbírání exkrementů, krmení, výchova a je jedno, jakého psa máte. Prostě vyvenčit ho, dát mu nažrat a aspoň trochu ho vychovat musíte – teda měli byste. Každý den byste si na svého psa měli udělat čas a to nejen z povinnosti, ale z toho, že ho máte rádi – váš pes má jen vás, vy jste pro něj všechno a vy ovládáte jeho život a on vás bezmezně miluje a obdivuje (měl by). Takhle by to mělo fungovat, pes by vám měl dělat radost a ne otravovat a zlobit vás i okolí.

Když se se svým psem procházím ve městech, kolem paneláků a bytovek, nejraději bych 70% majitelům psů nafackovala. Nejen za to, že je nechávají volně pobíhat mezi domy i přes to, že nejsou schopni svého psa zavolat nebo vychovat tak, aby přiběhl a poslechl je, ale i proto, že dělají, že nevidí, když jim pes kálí, obtěžuje okolní lidi, psy atd. A když je upozorním, tak jen hystericky na mě a na mého psa, který je na vodítku křičí, že bojová plemena by měla být zakázána a honí svého psa, který pobíhá kolem mě a mé fenky – mého zabijáka. Nejlepší jsou takoví “pejskaři“ kteří na mě volají, když se k nám šílenou rychlostí řítí jejich pes, ať se nebojím, že pes je hodný a v klidu si jdou dál. Co to znamená, že je hodný? Přemýšlejí vůbec o tom, že třeba si můj pes a jeho pes nesednou a tím, že já ho mám na vodítku, tak je v nevýhodě a když by nás pes napadl a já toho svého pustila, jak by pak vypadaly články v novinách? Zabýval by se někdo tím, že já měla svého psa na vodítku a napadl nás volně pobíhající, ale rozhodně hodný pes? Hodný pes nestačí, hodný pes je skoro každý, důležitý je pes vychovaný a ještě důležitější je vychovaný majitel psa. Proto canisterapii nemůže dělat jen hodný pes, ale vychovaný pes s vychovaným majitelem. Canisterapie není zábava ani povyražení, ale je to poslání a když se dělá pravidelně a správně, je to jedno z nejkrásnějších poslání, které může být. Děláte něco, co pomáhá ostatním a děláte to se svým nejlepším přítelem – se svým psem, který je pro vás ochoten udělat cokoliv a každé chvíle s vámi si váží.bubu

  Jitka Erlebachová - předseda občanského sdružení CANISTERAPIE

  www.canisterapeuti.cz

  Foto: Bubu (žádný strašák, jen fenka stafordšírského bulteriéra)

Novinky

Srdečně vás zveme

 8.4.2017

na naše tradiční školení a zkoušky kterých se mohou zúčastnit úplně všichni kdo mají zájem o canisterapii ...