O canisterapii - trocha terminologie

V současné době nemá zooterapie ucelenou a jednotnou terminologii, stejně jako legislativní zastoupení, bohužel …
Zooterapie - obecný pojem pro využití zvířete v léčbě či terapii. Dále je dělená dle druhů využívaných zvířat.
•    Canisterapie – terapie, léčebné působení na člověka za pomocí kontaktu a aktivit se psem. Původ slova canisterapie: Canis = latinsky pes a terapie = léčba.
•    Felinoterapie – terapie, léčebné působení … s kočkou.
•    Hipoterapie - terapie, léčebné působení … s využitím koně


Dalšími používanými zvířaty jsou například delfíni, lamy, hlodavci, ptáci. Lze použít v podstatě jakékoliv zvíře.
Psovod – zkušený majitel psa, případně osoba která s jiným psem složila CT zkoušky a jsou canisterapeutickým týmem. Člověk který se vzdělává v oboru canisterapie i kynologie, případně ve speciální pedagogice a podobně. Samozřejmě že je vyžadováno slušné chování, taktnost, trpělivost ... Samostatně canisterapii lze vykonávat až od 18let. Dřív pouze se zkušeným jiným CT týmem.
Canisterapeut - psovod, majitel psa, profesionál/odborník. Ideální je vzdělání v oboru zdravotnictví, sociologie, pedagogiky, psychologie, kynologie a dalších oborech působících na klienta. Má přístup k osobním údajům klienta a spolu s odpovědnou osobou konzultuje zdravotní stav a potřeby klienta, díky kterým může v průběhu upravovat canisterapii přímo pro potřeby klienta. Canisterapeut vede otestovaného psa a odpovědná osoba se stará o klienta. V zásadě platí, že by canisterapeut neměl manipulovat s klientem (např. polohování, prohřívání končetin), pokud nemá vzdělání ve zdravotnickém oboru, zde je nutná přítomnost fyzioterapeuta, ergoterapeuta apod. Je vázán mlčenlivostí.
Canisasistent - Vyškolený laik. Může vykonávat canisterapii pomocí AAA (aktivity za pomoci psa) metody, za přítomnosti odborníka i AAE (vzdělávání za pomoci psa) a osvětovou činnost. Nikdy nepracuje s osobními a citlivými údaji klienta, pouze základní a nezbytně nutné informace, vše nad rámec pouze s výslovným souhlasem klienta a je vázán mlčenlivostí. Musí pracovat s přezkoušeným psem.
Dobrovolník - osoba bez přezkoušení, kurzu apod. Nemá přezkoušeného psa. Měl by vykonávat pouze osvětovou a informační činnost, nebo dobrovolnickou činnost v rámci chodu organizace poskytující canisterapii. Fungují například v domovech pro seniory nebo nemocnicích jako společníci – čtou klientům, povídají si s nimi atd.
Canisterapeutický pes - přezkoušený pes - v současné době existuje mnoho organizací, které nabízejí vzdělávání v oblasti canisterapie v podobě kurzů, přednášek apod. Průběh a podoba zkoušek se liší od každé organizace, základní předpoklady a podmínky pro úspěšné zkoušky jsou však vesměs stejné.
Canisterapeutický tým – Psovod a pes. Mají velmi úzký vztah, canisterapeut musí svého psa znát a důvěřovat mu. Pes musí důvěřovat svému psovodu.
Instituce – jakékoliv zařízení poskytující péči. Ústav, škola, stacionář ...
Klient - každý, kdo využívá canisterapeutických služeb.
Účastníci canisterapie – canisterapeutický tým, klient a zástupce zařízení
Smlouva se zařízením – je nezbytná součást canisterapie. Stanovuje jasné meze výkonu CT. Smlouvu vypracovává zařízení, stanovuje se zde jak a co, kdo a jak často. Přílohou je kopie očkovacího průkazu, evidence odčervování a odblešování, certifikát o složených zkouškách a kopie pojistky psa. V zařízeních s dětmi je potřeba doplnit ještě souhlas rodičů nebo zákonných zástupců, souhlas nebo nesouhlas s focením nebo natáčením a zveřejněním materiálů a potvrzení jestli dítě je nebo není alergik. A podpisem stvrzuje i mlčenlivost.
Cíle terapie - při práci s každým klientem (jedná-li se o dlouhodobé aktivity) je nutné spolu s odborníkem konzultovat klientův zdravotní stav a podle jeho potřeb a možností stanovit formu, metodu a cíl terapie. Tyto cíle lze v průběhu terapie měnit a přizpůsobovat klientovi, s odstupem času hodnotit a zlepšovat techniky provádění canisterapie.
Polohování – Metoda kdy je klient v přímém fyzickém kontaktu se psem, jde o prohřívání – využívání energie a tělesného tepla zvířete. Délka jednoho polohování je minimálně 20 minut. Po této době dojde k dostatečnému uvolnění a prohřátí svalů (spazmů). Dle potřeb a nálady klienta přizpůsobujeme s ohledem na únavu psa. Po polohování musí mít pes dostatek času na odpočinek (hra, procházka apod.).
Granulování – technika kdy se na sedícího nebo ležícího klienta dají granule, piškoty nebo jiné pamlsky a pes je vyhledává. Posiluje se tak sebevědomí klienta který má ze psů strach, lze tak zklidnit hyperaktivní jedince kteří se díky touze po kontaktu se psem snaží ovládat a zklidnit.
Motorika - Souhrn pohybových činností živého organismu
Autismus - jedna z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Důsledkem je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Autismus doprovází specifické vzorce chování. Rodiče si mohou všimnout už v raném věku dítěte že: Nereaguje na své jméno, neříká, co chce, opožděný vývoj jazyka, nereaguje na pokyny, někdy působí dojmem, že je neslyšící, zdá se, že slyší, ale nikoli ostatní osoby, neukazuje a nemává na rozloučenou
Downův syndrom - je nejznámější poruchou chromozomů (trizomie 21. chromozómu), a provází ji typické vnější znaky. Postižení mají šikmý tvar očí způsobený úzkými očními víčky a kožní řasou ve vnitřním koutku oka. Mají menší a zploštělá lebku, což vyvolává dojem nezvykle kulatého obličeje. Typický je malý mohutný krk a krátké končetiny i prsty. V dospělosti mají poměrně malou výšku. Naprostá většina trpí mírnou až středně těžkou mentální retardací IQ do 70. To způsobuje jejich emocionální i motorickou opožděnost. Jejich rozvíjení si žádá zvláštní péči a individuální přístup. Co se motorických vlastností týče, začínají děti s Downovým syndromem chodit v rozmezí dvou až čtyř let. Krom zmíněných viditelných rysů sebou Downův syndrom nese celou řadu vrozených vad. Mezi nejrozšířenější patří srdeční vady, porucha štítné žlázy, zvýšený výskyt záchvatů epilepsie, dýchací potíže či vyšší riziko leukémie. Právě tyto choroby zapříčiňují vysokou úmrtnost v poměrně nízkém věku. Jejich průměrný věk se v současnosti pohybuje kolem 49 let, přičemž ti, jenž se dožijí 50 let jsou často postižení Alzheimerovou chorobou.
Demence - duševní nemoc, která se projevuje oslabením rozumových schopností v důsledku degenerativních přeměn v mozkové tkáni
Retardace - Zaostalost, zpomalení, zpoždění. Vývoj jedince (v oblasti tělesné, intelektové nebo emocionální) může být zpomalen nejrůznějšími vlivy biologickými (např. smyslové vady, tělesná postižení) a vlivy společenskými (např. podnětově chudé prostředí, výchovné nedostatky aj. ...)

Novinky

Srdečně vás zveme

 8.4.2017

na naše tradiční školení a zkoušky kterých se mohou zúčastnit úplně všichni kdo mají zájem o canisterapii ...