Než si pořídíte psa, nejen canisterapeutického !

Pokud chcete rozšířit řady canisterapeutů a sháníte vhodného psa, bylo by dobré dozvědět se něco o vhodnosti plemen k tomu, aby splnila všechny požadavky. Neznamená to však, že musíte vybírat jen z plemen jako je labradorský retriever nebo zlatý retriever atd. na canisterapii si můžete vybrat i obyčejného voříška, ale tam nemáte záruku vhodné povahy - když neznáte jeho rodiče a to platí u všech plemen.
Co si musíme rozmyslet:

Pořídíme si psa s průkazem původu, nebo bez?
Důvody proč si pořídit psa bez PP:
- Psa chci jen jako společníka.
- Nemohu nebo nechci absolvovat se svým psem žádné chovatelské akce, jako např. svody, výstavy, bonitace a pod. Pokud si koupím psa s PP a vyroste z něho kvalitní jedinec, je vhodné jej na těchto akcích předvést, popř. použít v dalším chovu. Pro chovatele (zejm. málopočetných plemen) je pohromou, pokud jeho nejlepší odchovanec nedostane šanci své dobré vlastnosti předat na další potomky.
- Moje finanční situace mi nedovoluje pořídit si psa s PP - tento argument je založen na mylné představě, že pořízení psa bez PP vyjde výrazně laciněji.
Důvody proč si pořídit psa s PP:
- Mám zájem o kynologii a hodlám se svým psem absolvovat zkoušky, soutěže a pod. Psi bez PP jsou ve většině případů omezováni - některých zkoušek a soutěží se nemohou účastnit.
- Hodlám se stát chovatelem ve smyslu odchovu štěňat zvoleného plemene. Chov psů s PP sice není vysloveně lukrativní, ale většinou zajišťuje chovateli návratnost vložených prostředků a umožňuje mu hlavně sledovat potomstvo svých psů a jejich případné úspěchy na soutěžích a výstavách, což dává chovu psů s PP další smysl, kromě radosti ze samotného soužití se psy.
- Mám přesnou představu o vzhledu psa a jeho exteriérových kvalitách a proto chci mít jistotu, že z koupeného štěněte takový jedinec vyroste. Za tímto účelem od chovatele získám dobré informace o vzhledu a povaze obou rodičů. Což je pro canisterapii velmi zásadní.

Pořídíme si psa, nebo fenu?
Pokud se rozhodnu pro psa:
- V době puberty a dospívání (6.- 12. měsíc věku psa) dokážu usměrnit trpělivou, ale důslednou výchovou a výcvikem snahu psa o získání dominantního postavení v rodině. V této době mohu očekávat náhlé změny v chování psa - např. jeho způsob hry, která může přerůstat až v agresivní chování. To nemusí být ve většině případů nijak nebezpečné pro dospělého majitele, který již tou dobou ví jak psa usměrnit (pokud jej má od 3 měsíců), ale je třeba ohlídat kontakt psa s dětmi, protože ty jsou v očích psa v rodině (ve "smečce") postaveny nejníže, tudíž jsou většinou první na koho se pes začne "vytahovat". Navíc děti v takové situaci reagují stejně nevyzpytatelně jako pes a mohou samy nevědomky zavdat příčinu konfliktu.
- Pokud pes v době dospívání zjistí, že jeho zvládání je nad fyzické schopnosti majitele, nastanou problémy. Potom to, jestli pes uteče za kočkou, bude provokovat psy ke rvačce, popř. nevhodně obtěžovat ostatní lidi bude záležet pouze na psu samotném, nikoli na přání majitele.
- V době své nepřítomnosti musím psa zajistit tak, aby nedošlo k jeho volnému pobíhání mimo zajištěný prostor. Důvodem k různým rafinovaným útěkům psa z kotce nebo zahrady může být např. háravá fena, ale i snaha psa následovat svého pána.
- Pokud zvládnu výchovu psa - zejm. problematické období 6 - 14 měsíců, budu mít psa, který mne bude respektovat bez zbytečné podřízenosti a tudíž bude velmi spolehlivý a jeho chování budu moci z velké části předvídat.
Pokud se rozhodnu pro fenu:
- Očekávám, že její snaha o dominanci v rodině nebude zdaleka tak silná, jako u psa. Není možné říci, že je to tak vždy, existují také feny s tendencí k dominanci, ale v daleko menší míře. Pro tento případ - tedy pokud je fena také dominantní - může být výhodou její menší vzrůst oproti psu a dále větší vnímavost k případnému trestu.
- V době hárání si uvědomuji riziko návštěvy nechtěného nápadníka, ale také mám ohledy k chovatelům psů v okolí a proto zamezím kontaktu s ostatními psy také při venčení. Hárání má velký vliv na psychiku jednak feny samotné, ale také psů a fen, kteří s ní přicházejí do kontaktu. Chování háravé fany může nést známky apatie až melancholie, stresu, nebo nervozity - to vědí majitelé fen, kteří se účastní např. různých soutěží, kteří se často nestačí divit, jaký vliv na výkon jejich feny hárání má. Způsoby jakými ovlivňuje pach hárající feny chování psa jsou různé. Od nechutenství, přes neobvyklou hyperaktivitu až po zvýšenou agresivitu - zejm. k ostatním psům. Vzájemný vztah dvou fen může být háráním také ovlivněn, feny mohou projevovat nezvyklou agresivitu, žárlivost, nebo se vzájemně vyhýbat.
- Feny jsou zpravidla vhodnější do rodin s dětmi a pokud nepřipustím, aby děti zavdaly příčinu konfliktu, bude fena v dospělosti k dětem tolerantní.

Pořídím si štěně, nebo dospělého psa?
Pokud si pořídím štěně:
- Budu ovlivňovat od počátku jeho výchovu a vývoj , což se mi později vrátí a to jak v dobrém, tak i v tom špatném, to znamená, že zvážím své časové možnosti a svou fyzickou i psychickou schopnost psa zdárně vychovat (trpělivost, důslednost).
- Jeho dědičné vlohy pro utváření exteriéru mohu odvodit od vzhledu jeho rodičů, což platí částečně i o povahových vlastnostech. Tyto vlastnosti byly však také ovlivněny výchovou a výcvikem, je tedy velkou výhodou, znám-li rodiče (nebo alespoň matku) štěněte delší dobu a vím jakým způsobem výcvik a výchova probíhala.
Pokud si pořídím dospělého psa:
- Mám možnost posoudit zdravotní stav takového psa, zejm. dědičné a vývojové vady lépe než u štěněte.
- Mám možnost posoudit exteriér jedince, jeho výšku, váhu a fyzickou sílu.
- Mohu posoudit vhodnost psa z hlediska povahy (má-li rád děti, je-li bázlivý, agresivní atd.).
- Na další utváření povahy psa už nebudu mít zdaleka tak velký vliv, jako u štěněte. Pokud je pes nějakým způsobem vycvičen , už ho tak snadno nezkazím. Naopak je-li pes tvrdohlavý, neovladatelný, bude velmi těžké jej usměrnit.

Jak velikého psa si pořídím?
Při tomto rozhodování hrají roli individuální možnosti každého chovatele. Rozdíl mezi velkým a malým plemenem rozhodně poznáme na spotřebě krmiva, která je ale závislá také na temperamentu psa.
Někteří velcí psi s pohodlnou povahou nevydávají tolik energie, a proto se spotřebou krmiva vyrovnají mnohem menším plemenům. Např. novofundlandský pes je v teplejším období méně pohyblivý a spotřebuje méně krmiva, než např. někteří lovečtí psi, kteří pro svou hyperaktivní povahu potřebují mnoho energie.
Mnoho majitelů se rozhodne pro menšího psa, protože bydlí v bytě. Nemusí vždy platit, že menší pes bude v panelákovém bytě méně nápadný, než velký. Tady opět více záleží na povaze a temperamentu psa. Malý temperamentní pes dokáže v krátké době zdemolovat zařízení bytu a ustavičným štěkotem pobuřovat sousedy, zatímco klidný velký pes potřebuje pro svůj pelíšek více místa, ale na vybití energie mu stačí procházky s majitelem.
Z tohoto hlediska je více než velikost psa rozhodující hlavně to, k jakým účelům a do jakých klimatických podmínek byl vyšlechtěn.
Majitelé, kteří si pořizují psa s tím, že mu dopřejí volný pohyb po velké zahradě by si měli uvědomit, že toto není zárukou dostatku zdravého pohybu ani spokojenosti psa. Dokladem toho je mnoho přetloustlých psů ve špatné kondici, kteří sice mají obrovskou zahradu, ale většinu času proleží u branky a trpí nedostatkem kontaktu s majitelem.
Uvedené informace jsou spíše všeobecné, stejně jako většina dostupné literatury o výcviku a výchově psů. Nemohou proto obsáhnout řešení všech problémů spojených s výchovou a výcvikem psů. Daleko lépe je se o konkrétních problémech přijít poradit osobně se zkušenými kynology a chovateli.

Novinky

Srdečně vás zveme

 8.4.2017

na naše tradiční školení a zkoušky kterých se mohou zúčastnit úplně všichni kdo mají zájem o canisterapii ...