Jak to vlastně funguje ?

Není lehké přesně popsat, jak canisterapie funguje, protože u každého člověka pomáhá jinak a každému člověku je potřeba udělat individuální program. Zkusím fungování canisterapie popsat v několik článcích.


Děti zdravé:
Začátky jsou pro každého těžké. Vy přesně nevíte, jak bude klient reagovat a on neví, co s tím chlupáčem bude vůbec dělat a na co vlastně ten pes je dobrý. Děti reagují na psy asi nejlépe a neskrývají radost. Nevím, jak je to možné, ale i ti, co se psa báli se dají strhnout davem a beze strachu psa objímají, podlézají a občas i hubičkují. Pes musí být na tento nával radosti a nadšení připraven – nesmí se při tlačenici a živelnosti dětí zaleknout a věřte, že cansiterapeutický pes se nezalekne. Občas ho nějaké dítko šťouchne do oka, občas mu šlápnou na ocas nebo tlapku a pes se nesmí ohnat, nesmí dítěti ublížit. Např. má Sára při přišlápnutí ocásku štěkne – takový obranný mechanismus. Je pravda, že dětem to někdy ani nedojde, že štěká proto, že jí něco bolí – Sára štěká i na povel, tak mají pocit, že štěká proto, že jí to někdo nařídil. Vždycky, když jdeme k dětem, tak se snažím, aby měla Sára z dětí stejnou radost, jako děti mají ze Sáry a když vidím, že děti šlapou už nejen po sobě, ale i po psech, hračkách, sešitech, po mě, …. musím společně s personálem děti uklidnit.  Když máte ve skupině zdravé děti je velmi těžké udržet jejich stálou pozornost. Je lepší dělat věci, kterými se zabaví všichni včetně paní učitelky. Psi podlézáme, přeskakujeme, učíme se dávat správně pamlsek, …. Po 45 minutách od dětí odcházíme – Sára přežraná pamlsků, já vykřičená a unavená „jako pes“.  Děti jsou na tom lépe a ptají se kdy zase přijedeme. To víte, nestává se často, že pes poslechne i cizí malé dítě a tím, že naši psi toto dokážou, jejich oblíbenost u dětí stoupne o 100%! Na zdravé děti působí naši psi hlavně jako zpestření a motivace např. k učení, ke čtení, a od předškoláků je učíme, jak se správně ke psům chovat, jak jim dávat pamlsky atd. Do školek a škol chodíme cca 1-2x ročně.
Děti ze speciálních škol a stacionářů:
Děti z těchto škol občas lidé podceňují. I když jsou trošku postižené, dokážou toho hodně a přítomnost psa, pro ně moc znamená. Pokaždé, když do nějaké takové školy přijdeme, ozývá se: „Sára, Sára! Mám ráda Sáru!“ Už to člověka potěší a zhřeje na srdíčku. U některých dítek by jste ani nepoznali, že jsou něčím postižené. Tady cvičíme jemnou a hrubou motoriku, poznáváme barvy, tvary, někdy i písmenka a odměnou je vždy pes – pohlazení, podání pamlsku, nebo někdy stačí jen jeho přítomnost a dětem jde vše lépe. To si ani nedovede představit, jakou fušku dá mezi různými tvary najít červený trojúhelník nebo žluté kolečko! Správně uvázat Sáře nebo Fleury modrý šátek na pravou přední nohu! Naši psi nerozdělují děti na zdravé a nemocné, na chytré a hloupé, na štíhlé a tlusté a není dítěte, které by si neoblíbili nebo ke kterému by nechtěli jít.  Prostě se pokouší tak dlouho najít k člověku cestu, až ji nakonec najdou a člověk je ztracen v bezedné psí náklonnosti a lásce. Nemyslete si, i pes se musí motivovat naštěstí nám stačí pytlík piškotů nebo hračka a pes je váš a bude si vždy pamatovat, že i vy mu přinášíte něco dobrého – navíc to je něco do žaludku!
Dospělí postižení:
Další naši klienti pocházení z ústavů sociální péče nebo stacionářů. I když jsou to dospělí lidé, tak jejich radost a upřímnost je přímo dětská. Jsou to vděční klienti, protože psa mít v ústavu většinou mít nemůžou. Naše psy berou jako kamarády, jejich přátelství se každou návštěvou zvětšuje a i když si nepamatují naše jména, jména našich psů znají perfektně. Když „holky“ potkám na ulici, tak jsem ta paní od Sáry a ptají se jak se má Fleury a kdy se uvidíme a co dělá Amálka a kdy přijde zase Bubu. Všechny naše psy si přesně pamatují. Trénujeme jemnou a hrubou motoriku, když přijde více psů, tak je poznávají se zavázanýma očima podle srsti, velikosti, hlasu, ... Navlékají psům obojky, zapínají vodítka, vybírají správné obojky podle barvy atd. někdy taky polohujeme a to se moji fence Sáře velmi líbí! Jen leží přitisklá na svého kamaráda a zahřívá ho a přitom ji sladká odměna nemine. Při polohování se člověk prohřeje, cítí vedle sebe chlupatého kamaráda a dokáže se uvolnit na tolik, že spasmy a křeče jsou na chvilku pryč, nebo se uklidní a usne. Je to paráda a člověk má pocit, že ten pes nic nedělá a jen leží. Psa ale tato činnost – tento přenos energie vyčerpá někdy daleko více, než cokoli jiného. Víte, že pes hřeje proto, že jeho normální teplota je 38 stupňů?
Starší lidé:
V současné době navštěvujeme  s našimi psy dva různé domovy důchodců. Najít si cestu ke starším lidem bylo asi to nejtěžší, co nás při canisterapii potkalo. Lidé často „odložení“ do těchto zařízení ztratili úplně důvěru v člověka a to i v sebe. Někteří jsou v domovech šťastní, ale většina jich tam přišla „jen umřít“. V dnešní době je výborné, že se pracovníci snaží jim vrátit chuť do života a pořádají pro ně různé akce i prostředí se jim snaží upravit tak, aby jim vyhovovalo atd., ale stejně při prvních návštěvách jsou k nám lidé nedůvěřivý, někdy nás přímo odmítají a psa ani nepohladí. Musím přiznat, že mi trvalo dlouho, než jsem přišla na to, že jejich chování nezpůsobuji já nebo strach ze psa, ale nedůvěra v lidi a stud ukázat nějaké třeba i malé city. Po pár návštěvách už najednou začali po nás pokukovat a sem tam si pejska pohladili a teď už nechávají našim psům maso z oběda, kupují jim piškoty a jiné dobroty, beze studu si je drbou, mluví s nimi a nám vypravují o svém pejskovi. Je to bezvadné a Sára má tyto lidi snad nejraději – jen ji drbou, hladí a ještě dostává pamlsky! Přesně už ví v jakém pokoji kdo bydlí a kdo ji chce drbat a co od koho dostane a když ji někdo chválí, dokáže se tetelit jako malé štěně. Nechává se v klidu rozmazlovat a že na ni někde čeká panička nebo že má nějakou paničku, to tam naprosto zapomíná. Jakmile jdeme kolem jejich domova okamžitě zahýbá ke dveřím a dožaduje se vstupu a když ji odvolám a dům mineme, je zklamaná.  
                                                                                                                                                        Jitka Erlebachová

Novinky

Pravidelné školení canisterapeutů a zkoušky canisterapeutických psů proběhnou v sobotu

13. 4. 2019 v ZKO Náchod

Školení může absolvovat každý, i nečlen našeho sdružení - zdarma.