Formy canisterapie

Návštěvní program
Je jednou z nejrozšířenějších forem prakticky prováděné canisterapie v ČR. Důležitým předpokladem je nejen kvalitně připravený a otestovaný pes, ale také problematiky znalý psovod. Samozřejmostí je také řádné osvědčení canisterapeutického týmu k provádění praktické canisterapie.
Návštěvní programy se většinou odehrávají na předem dohodnutém místě ve stejném časovém intervalu po individuálně vymezenou dobu. Velmi výhodné je, pokud do zařízení dochází několik canisterapeutických týmů a v případě nemoci psa nebo psovoda se mohou zastoupit a nedojde tak k narušení kontinuálního průběhu canisterapie. Zároveň se zde nabízí možnost, aby si klient vybral vhodný canisterapeutický tým, respektive psa. Tyto sympatie mohou být odvozeny od povahy psa, temperamentu, velikosti plemene, barvě a druhu srsti atd. Tak, jako klient může preferovat určitého psa, tak i canisterapeutický pes může být vhodný pro určitý druh nasazení a také psovod může mít blíže k určitému typu klientů. Návštěvní program se může odehrávat i v domácnosti klienta.
Při tomto druhu nasazení je nutné, aby pes nebyl přetěžován, proto jsou doporučovány návštěvy jednou až dvakrát týdně v trvání jedné hodiny.
V návštěvním programu lze rozlišit formu individuální a skupinovou.
Individuální canisterapie
Zahrnuje setkaní jednoho klienta s jedním popřípadě více canisterapeutickými týmy. U individuální canisterapie je výhodou přizpůsobení programu a cílené působení podle potřeb klienta. Je zde možnost intenzivnějšího kontaktu se psem a také snížení okolních rušivých vlivů. Je zaměřena především na přímou práci terapeutického týmu s klientem  a na jeho rozvoj. Terapeut si vede dokumentaci a společně s personálem zařízení, pedagogy nebo rodiči stanovuje dílčí cíle problémy, které mají být při návštěvním programu řešeny.
Skupinová canisterapie (více canisterapeutických týmů + větší skupina klientů
Je důležité, aby byl zvolen dobrý poměr klientů a psů. Učí klienty respektovat pravidla terapie, rozvíjí pocit zodpovědnosti a sounáležitosti. Je u klientů ve velké oblibě, zvykli si respektovat potřeby psa, mezi nejoblíbenější patří granulování, závodivé hry s aportováním a vodění psa na vodítku. Výhodou využití této formy je, že každý klient si může vybrat psa podle svých preferencí. Požadavkem je vzájemný dobrý vztah mezi psy ve skupině a jejich nekonfliktnost.
Před vlastním započetím canisterapie, tedy před prvním kontaktem klienta se psem je nutná domluva psovoda se zařízením ohledně spolupráce, podmínky návštěv, smlouva atd. Psovod by se měl také předběžně seznámit s budoucím klientem, případně s rodiči. Podmínkou je souhlas klienta, případně zákonného zástupce.
V případě návštěvní formy, která probíhá nejčastěji v ústavních a školských zařízeních, je důležitá existence správně formulované smlouvy o provádění canisterapie v zařízení. Se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců, případně i souhlas s fotografováním a natáčením a potvrzení že klient je nebo není alergik. Samozřejmostí je dnes také pojištění psa za způsobenou škodu.
Rezidentní forma
Pro tuto formu zooterapie není pes příliš vhodným zvířetem. Jde o trvalý pobyt zvířete v zařízení. Za dodržení základních bodů je víc než pravděpodobné, že rezidentní forma canisterapie, kdy je pes umístěn v zařízení, nesporně zlepší kvalitu života klientů. Přesto může dojít k selhání lidského faktoru (zooterapeuta) v zařízení a tím pádem k ohrožení canisterapeutického psa, pokud v zařízení není přítomna jiná problematiky znalá osoba. Velkým problémem bývá, že i přes zákaz odpovědné osoby, neustálé překrmování psa.
V zahraničí mají s rezidentní formou pozitivní zkušenosti především proto, že zvyšuje během dne kontakt klientů se psem a zároveň snižuje riziko přetížení psa, protože zájem o kontakt není tolik koncentrován jako při krátké návštěvě.
Jako ideálním řešením se jeví možnost propojení rezidentní formy canisterapie s návštěvním programem, kdy zaměstnanec zařízení je zároveň majitelem canisterapeutického psa.Což je v praktickém životě problém. Zaměstnanec buď musí mít psa v práci a tam hrozí že bude zanedbávat své povinnosti a kolegové mu budou závidět. Nebo bude klienty se psem navštěvovat po práci a to například u pečovatelů nehrozí, po 12ti hodinových směnách jsou rádi že jdou domů. Navíc klienti nesledují jestli jim skončila směna a místo terapie mohou vyžadovat běžné úkony.
Pobytový program
Jde o jednorázový nebo pravidelný pobyt klientů v prostředí, kde se provozuje canisterapie nebo pobyt přímo může být na canisterapii zaměřen. Jedná se především o tábory, pobyty na ekofarmách nebo v jiných sídlech společností nabízející canisterapeutické služby.
Tábory
Canisterapeutické tábory pro děti s postižením v ČR pořádají různá sdružení. Podmínkou realizace táborů je správný poměr dětí a terapeutických týmů. Velký důraz je kladen na správný výběr otestovaných psů, kteří se již znají a mají vyjasněné své hierarchické postavení. Cílem těchto táborů je především kladný vliv na změnu zdravotně sociálního stavu dítěte. Zlepšení integrace ve skupině dětí, zlepšení komunikace atd.
Rekondiční pobyty
Rekondiční pobyty dětí se zaměřením na zooterapii. Psy lze využít téměř při všech činnostech (pokud jsou samozřejmě respektovány základní potřeby psa). Zároveň pes velmi rychle navazuje přátelský vztah s neznámými dětmi, dává  dítěti možnost zpětné vazby tím, že reaguje na jeho pokyny a přání.
Canisterapeutické/kynologické akce
Jde o jednorázové nebo krátkodobé aktivity pro širokou veřejnost nebo naopak pro uzavřený okruh klientů. Canisterapeutický tým se může podílet na veřejných prezentacích, setkáních, seminářích nebo přednáškách. Škála těchto aktivit je velice široká a mají nejrůznější funkce, ale metody a podmínky pro jejich provozování se ve skutečnosti neliší od pravidelných canisterapeutických aktivit.
Kombinované aktivity
Aktivity je možné využít pro zpestření náplně  nebo pro zvýšení účinku canisterapie. Tuto činnost je možné kombinovat s dalšími formami zooterapie, jako je (hiporehabilitace, felinoterapie), ale také s aromaterapií, arteterapií nebo muzikoterapií. Při kombinování náročnějších aktivit zůstává canisterapeut zodpovědný za psa, přičemž spolupracuje s dalšími osobami, které mají odpovídající odborné vzdělání a zkušenosti s ostatními formami terapie.  
Krizová intervence
Jedná se o aktivitu, kdy canisterapeutický tým působí bezprostředně nebo téměř bezprostředně po zásahu krize, mnohdy přímo v lokalitě krize. Cílem je zmírnění dopadu krize na psychiku jedince či skupiny. Canisterapeutický tým napomáhá při stabilizaci stavu, organizaci obětí do určité lokality, kde je jeho snahou monitorovat oběti krize a tím předejít prohloubení šokového stavu. Nejčastěji se canisterapeutický tým zaměřuje na nejzranitelnější ze skupiny a to např. na děti, seniory atd. Canisterapeutický tým je k dispozici i členům Integrovaného záchranného systému.
Polohování
V současné canisterapeutické praxi se mnoho hovoří o tzv. polohování. Samotné polohování není sice samostatnou formou canisterapie, ale v podstatě jednou z metod lze ho také označit za jednu z technik používaných v canisterapii. Pro komplexní pochopení problematiky literatura uvádí nejdůležitější údaje o této metodě.
Polohování je jednou z metod canisterapie, jenž je založena na přímém fyzickém kontaktu klienta a psa. Při této metodě se pes různě natáčí, mění polohu podle toho, jak je to potřeba. Klient si například přes zvíře, které leží na boku, přehazuje nohy nebo si lehne těsně vedle něj, položí si na něj hlavu, ruce atd. Dochází k uvolnění svalstva, protože pes vydává teplo. Polohování nelze provádět nucenou formou.
Pro správný průběh této metody je důležité, aby byla navázaná důvěra klienta ke psovi. Musíme zabezpečit klid a dostatek času, příjemné prostředí, měkkou podložku, na které se bude polohovat. Polohování trvá přibližně 15 - 20 minut. Vždy je vhodné jednotlivé polohy a celkovou manipulaci s klientem konzultovat s rehabilitačními pracovníky nebo fyzioterapeutem.  na tuto terapii se musí klient adaptovat, než dojde k dokonalému a celkovému prožitku. Doba adaptace je individuální. Běžně se výsledky polohování začínají projevovat již po sedmé až dvanácté minutě.
Touto stále více oblíbenou metodou se prakticky začala jako jedna z prvních zabývat Marika Zouharová v Blansku. Pro správný průběh je důležité, aby byl klient již předem se psím terapeutem seznámen a mezi klientem a psem byla již navozena důvěra, proto je vhodné tuto terapii začínat v přítomnosti rodičů či blízkého pedagoga.
Metoda polohování je nejčastěji používána při práci s klienty po DMO (dětská mozková obrna) pro uvolnění spasmů, CMP (cévní mozková příhoda), u dětí s kombinovanými vadami nebo u klientů se sníženým periferním prokrvením (přirozené prohřátí končetin atd.). Velmi oblíbené je využití polohování před rehabilitací pro následný lepší průběh. Je potřeba zdůraznit, že polohování je pro psa velmi vyčerpávající a pes by měl tímto způsobem týdně pracovat nanejvýš se třemi klienty.
Cílem polohování je navození příjemných pocitů, zklidnění, zahřívání a prohřívání končetin, uvolnění spasmů, oživení mimiky či zvýšení citlivosti.
Polohování je prováděno - v klidné, vyvětrané a teplé místnosti, na zemi na měkké podložce, s tlumeným osvětlením, případně s příjemnou relaxační hudbou
Při polohování se využívají různé pomůcky jako například relaxační válce, polštáře nebo podkovy.

Novinky

Pravidelné školení canisterapeutů a zkoušky canisterapeutických psů proběhnou v sobotu

13. 4. 2019 v ZKO Náchod

Školení může absolvovat každý, i nečlen našeho sdružení - zdarma.