Z deníku začátečníka V.

Hodina v Denním centru Berenika.

Další hodinka výkonu CT připadla v Beranice na sv. Valentýna. Rozhodla jsem se ale tento svátek ignorovat.

Skupinu jsem rozdělila na dvě skupiny (pro zjednodušení skupiny A a B – nikdo ze skupiny B se nerozčiloval proč zrovna on je béčko, v čemž spatřuji veliké plus).

Skupina A – vymalovávači omalovánek, hledači rozdílů v obrázcích.

Může se to možná zdát jako hloupost, ale klienti jsou velmi vstřícní k těmto oddychovým lumpárnám protože pobytu v Beranice říkají škola a opravdu mají program koncipován jako výukový – na tom není nic k divení. Této skupině jsem tedy dal úkoly k řešení – archy s vykopírovanými kvízy typu „pomozte pejskovi najít cestu bludištěm k jeho kosti“ nebo „najděte rozdíly mezi dvěma psími obrázky“ (obr.1,2,3) – voz obrázky v příloze. Takže si všichni procvičili postřeh, přesnost při vymalovávání obrázků – za odměnu následovalo drbání Báry, hlazení, česání a granulování z dlaně.

Skupina B – počtáři, přemýšleči nad barvami (pracovní název skupin)

Zkusila jsem v praxi cvičení, které jsem našla na netu – používané při poruchách učení matematiky. Sehnala jsem si větší množství plastových víček od PET lahví, důležité je aby víčka v hromadě měla mnoho barev. Nejprve víčka vysypu na zem a každý ze skupiny zkusí odhadnout, kolik jich v hromadě je, pak se spočítá kolik je od každé barvy a sečte se – správné mezisoučty se odměňují podrbáním Báry nebo nasazením obojku a vodítka a obchůzka po učebně. Dále jsem vyzkoušela školní pomůcku, kterou jsem dostala od známé (obr. 4) – její synovec to fasoval v první třídě. Správné zasazení pořadí prstů a rukou \ za odměnu opět granule drbání.

Samozřejmě mi vybyla skupina C – postižení nedovoluje být členem ani skupiny A ani B – ti aspoň měli dost času na mazlení s Bárou. Poprvé jsem zkusila výše popisované dělení do skupin, s tím, že si budu muset zapamatovat kdo byl v jaké skupině a příště udělat výměnu. Je to náročné na přípravu ale někdy se to dá zvádnout – jinak totiž mluví jeden přes druhého,jeden přes druhého dává příkazy Báře a ve výsledku je z toho mumraj se kterým jsou spokojeni zdá se jen klienti, Bára a já jsme z toho docela vyčerpané. Ale stále si beru na CT celou skupinu a nedokážu odmítnout, protože pak mám výčitky kvůli těm, postaveným mimo Ano, ano, canisterapie se časem stává drogou, které člověk prostě podlehne.

Takže si jdu do práce oddechnout od štěbetání, které bylo dnes o poznání menší – díky náročnému programu. S tím oddechem v práci je to samozřejmě v uvozovkách.

Takže – pokračování příště.

Soňa a Bára

Novinky

Pravidelné školení canisterapeutů a zkoušky canisterapeutických psů proběhnou v sobotu

13. 4. 2019 v ZKO Náchod

Školení může absolvovat každý, i nečlen našeho sdružení - zdarma.